Třetí dovolená na kole v Jižních Čechách
10. -17.7.2004
Osoby a
obsazení :
- Pechová Maruška - generální ředitelka
- Výborná Věra
- ministryně výživy -
- Jana & Dáňa - ombudsmanka a ministr něčeho, co se nesmělo říkat
- Eva Krykorková – ministryně naklepaného zadku
- Alena Jirušová - ředitelka volných pádů
- Vláďa & Vlaďka Výborní + její přítelkyně Martička - zásobovací oddíl (V zásobování rybím masem nebyl splněn plán, zato palivo na vatru dodali spolehlivě!)
- já - ministryně informatiky
První den - sobota - přesun Citrónem z Prahy a veliké bloudění
Až do
Tábora (přes Stoklasnou Lhotu) dobré, pak jako vždy v Táboře kufrování. Jela
jsem proti slunci a přes most, což je špatně, měla jsem jet pořád na jih po
silnici 3, vedoucí na Č.Budějovice s
cílovou metou Dolní Dvořiště - přechod Wullowitz a z ní odbočit až
v Pané.
Když
jsem se konečně vymotala z Tábora, v Plané n.Lužnicí zabočila na Košice a
dojela do Tučap, kde skutečně hnízdili čápi. Tam jsem zase překročila bludný
kořen. Na "náměstí" místo rovně jsem zahnula doleva na Hlavňov,
kde jsem musela obrátit. Pak v Nové
vsi nebo v Dírné opět křižovatka bez
ukazatelů, nemohla jsem se trefit na Višňovou a už padal soumrak.
Pak Višňová a další bloudění v Kardašově Řečici, kde jsem špatně odbočila vlevo přes náměstí a vyjela na Jindřichův Hradec. Dala si pauzu na uklidnění v Děbolíně, kde jsem to už skoro potmě otočila, jela zpět na Kardašovu Řečici a už se správně trefila vlevo na Ratiboř, Roseč a Plavsko. Ve Stráži nad Nežárkou mi zase dalo práci najít -asi napotřetí- odbočku na Pístinu (od náměstí se musí jet nejprve jako na Lomnici n.Lužnicí , teprve po chvíli odbočit vlevo na Pístinu a Stříbřec). Stříbřec a Lutovou znám z kola, ale v noci a potmě to vypadá jinak a taky mi dost vadí, když na křižovatkách nejsou instalovány rozcestníky.
Do Hamru jsem dojela v půl dvanácté v noci a
polomrtvá. Místo 165 km, jak jsem si našla v itineráři, jsem najela 214 km.
Druhý den – neděle
Na
kole z Hamru na železniční stanici Chlum u Třeboně. Vlakem (nenapadlo mě v
Praze vzít si s sebou kartu Z) jsme přepravili kola do stanice Lužnice.
Z
nádraží na kolech k rybníku Rožmberk (Rožmberská bašta se sgrafity), Pohled
přes vodu na Třeboň a na věž kostela sv. Jiljí. Po hrázi Rožmberka na Starou
Hlínu, na křižovatce s rychlostní silnicí 34 začalo pršet. Přečkali v
"hotýlku". Pak pokračovali k památníku Emy Destinové (pršelo) a do
hospody U Emy (lilo). Pak přes Stříbřec (už nepršelo) - děvčata našla památnou
hrušeň, já jsem jim nevěřila a tak jsem o senzaci přišla.
Odtud
dále na Lutovou. Kopec jsme s Janou zvládly, ostatní zaostali. Čekaly jsme na
vrcholku, pak nás napadlo jet se podívat na hřbitov na kamennou křížovou cestu
(je to rarita - na hřbitově) a pak jsme pokračovaly už samy, protože ostatní
jeli do Chlumu proti naši domluvě tou méně pěknou cestou. My s Janou projely
krásnou trasou mezi rybníky na Kosky a odtud po silnici od Majdaleny do Hamru.
Příště doporučuji z Kosek jet rovně přes křižovatku po MTZ a kolařské 1010, pak
zahnout neznačenou lesní cestou vlevo a dojet kolem hospůdky "U
golfu" k našemu srubu.
33km na kole
Třetí den – pondělí
Časté
přeháňky.
Na
kole z Hamru do Chlumu Předměstí a po kolařské 241 na Novou Huť. Poseděli v
"hotýlku", protože pršelo. U Bosny jsme odbočili vpravo do Rapšachu a
pak po šipce do hospody "U irské
žízně". Poseděli venku na terase, pojedli, pivka popili. Mezitím venku
pršelo. Pak na místní poštu odeslat
kupon do Překvapení. Domů jsme se vraceli přes Františkov, vlevo přes Klikov,
přes Žabárnu po "naklepávačce" nahoru podle Purkrabského rybníka až
do Chlumu (na nákupy) a zpět do Hamru. Přibližně v 15 hod. bylo v Jižních
Čechách zemětřesení, které přišlo ze Slovinska přes Rakousko.
35 km
Na
kole na železniční stanici Chlum u Třeboně, kola do úschovny. Vlakem do Třeboně a zpět, na kole zpět do Hamru.
Celý den příjemné počasí.
9 km
V
Třeboni navštívili zámek - trasa Schwarcenberská. Nechtěli mi prodat vstupenku
pro důchodce - heč! Oběd na Rybářské baště - kapr podle Voka (popaprikovaný, na
slanině).
Pak
poseděli v pivovaru, kam posléze přijela televize OIRT natáčet reklamy, ale nic
nám nezaplatili.
Toho
dne s námi po Třeboni chodili Květa a Michal - Maruščini přátelé z Tábora,
kteří možná pojedou příští rok také do Hamru.
Doprovodili
jsme je na nádraží a posléze sami odjeli na druhou stranu. Vyvedli kola z
úschovny a odkolovali do Hamru.
Pátý den – středa 35
Z
Hamru na kole po silnici na Majdalenu, ale na křižovatce nezahnuli po silnici
24 vpravo, leč vlevo na Suchdol. Toho roku byla veliká úroda borůvek, na
silnici se hlučně dohadovala banda cikánů s rakušáky o cenu. My se dali po
cyklistické 1012 na Dvory n./Lužnicí. Po silnici a mostě přes Lužnici na
Halámky (obec, ne přechod). Líbezná krajina. Pak oblíbený Rapšach s oblíbenou
hospodou "U irské žízně", kam ale už teď nesmíme, neboť Dáňa tam
reklamoval účet. Chtěl vrátit 10 Kč a taky je dostal. Pak opět přes Františkov
a Klikov (chtěli jsme s Dáňou odbočit na ČTZ, ale děvčata nám vpředu určila
jinou cestu. Tu která končí "kostitřasem" a ústí u benzínky v Chlumu.
Zato jsme ale v Klikově navštívili místní hrnčířskou dílnu.
35 km
Ráno
velice zataženo a špatná předpověď, proto jsem se rozhodla nejet "hledat
houby do Rakouska" (jak zněl oficiální program), ale projít si okolí
chalupy za účelem průzkumu, jak v sobotu odjedu s Citrónem do Prahy. V době
našeho pobytu totiž byla překopána
výjezdová cesta do Hamru a na křižovatce "U minigolfu" zela past na
mamuta.
Holinky z místní skříňky mi byly a) moc velké,
b) moc malé a moje Niké Air byly nacucané vodou, takže jsem lesem raději
moc nebrouzdala. Došla po MTZ na křižovatku Kosky, tam odbočila vpravo na
silnici na Chlum a zkratkou přes pastviny jsem se vrátila do Hamru.
Odpoledne
jsem si vyjela s Alenou objet rybník Hejtman, přičemž jsem z kola našla krásnou
mladou bedlu. Večer byla součástí smaženice (bedla, ne Alena).
14 km
Sedmý den - pátek
Na
kole na železniční stanici Chlum u Třeboně, s koly vlakem do Třeboně. Tam jsem
kolo zaparkovala před policejní stanicí,
aby mělo profesionální dohled.
Kostel
sv. Jiljí, kde jsme chtěli vidět deskové malby na oltáři, byl zavřený. Zato
zámecká Růžová cukrárna s odpovědnou vedoucí Lídou Žahourovou nás potěšila
místní specialitou - vaflí obloženou horkým
ovocem, ŽAHOUREM a šlehačkou. Za 25 Kč a moc dobré!!
Pak
jsme zámeckým parkem vystoupali k rybníku Svět, kde jsme objevili zbrusu nový
pomník Jakuba Krčína (odhalovat se měl v sobotu, Jelčanský měl nějaké výročí).
Pokračovali
jsme po hrázi k rybníku Opatovickému a
kolem něj ke koníčkům, co se pasou Okolo Třeboně.
Odtud
po příšerné panelové natřásačce alejí kopřiv (pád) na cyklistickou 122. Při
pádu na beton mi spadl řetěz a při pokusech ho nasadit mě skoro sežrali komáři.
Dojeli jsme přes Barboru (na lesní cestě v zatáčce se objevilo mezi stromy 6
nepříliš starých křížů -nejspíš nějaká havarie (Kříže na kraji lesa neznamenaly havarii, ale jednalo se o psí hřbitov.) rovně do Majdaleny.
Vyústili za nádražím, skoro proti cestě do Chlumu. Pak hospůdka U Pilaře v Koskách . Vaří tam
výbornou "cmundu po kaplicku".
24 km
Osmý
den - sobota
Kolo
sbaleno a naloženo. Lesní cestou po
turistických značkách šinula Citrónka do Majdaleny. Tam vyložila bagáž celého
Ústavníku a Citrýsek si radostně poskočil. Ještě jsem se v rychlosti převlékla
do šortek - bylo úmorné vedro. Starou známou cestou kolem Třeboně a Tábora. Ve Veselí n.Lužnicí
kolona a popojíždění na semafory. Jinak jsem cestu celkem přežila. V Dolních
Břežanech jsem musela nabrat benzin, byla jsem už byla polomrtvá. Vzkřísila se pomocí
retka, zmrzliny a posezení ve stínu lípy.. Pak už dojela přes Radotín domů,
přičemž ve Zbraslavi tradičně měla dopravní průšvih. Stále příšerné vedro, byla jsem docela šťastná, když jsem dorazila
domů…
Žádné komentáře:
Okomentovat